Polabská bluesová kapela Gamba Blues Band oslavila v březnu 10 let od svého prvního koncertu. Využili jsme tohoto významného výročí k malému ohlédnutí. Jak za chvíli zjistíte, vzpomínat se bude i na dobu mnohem dávnější než druhou polovinu 90. let. Na otázky odpovídali zpěvák a kytarista Standa Svoboda (S), bubeník Honza Píská (H) a nehrající člen kapely, východočeský bluesový organizátor a propagátor Jaroslav Foršt (J).

"Všichni jsme byli bigbíťáci"

Nedávno jste slavili 10. narozeniny. Kdy, kde a jak tedy Gamba Blues Band vznikl?

S: Zárodek kapely vznikal postupně v průběhu roku 1997 na základě jam sessionů, kterých jsem se zúčastňoval já, baskytarista Zdeněk Klon a kytarista Pavel Jun a různí další přizvaní muzikanti. Uzavřel se tak pomyslný kruh: Zdeněk se seznámil s Pavlem na vojně v průběhu základní vojenské služby, já shodou okolností později na vojenském cvičení. Pavel se v tom roce 1997 přestěhoval z Vysočiny do Čáslavi, což bylo od nás z Chvaletic nedaleko přes kopec. U něho jsme se scházeli, různě jsme hráli a hledali k sobě další lidi. Nejprve jen jakoby na odpolední nedělní jam sessiony, které však postupně vyústily v regulérní pravidelné zkoušky budoucí kapely. To byla ta hudební část. Jinak měl na nás jistý vliv i náš společný známý Jarda Foršt, který je bluesový nadšenec. Byli jsme společně na zavedeném bluesovém festivalu v Drážďanech, zásoboval nás nahrávkami, stále něco organizoval. Později se stal naším manažerem.

Vzpomenete si ještě na první koncert?

S: Premiéru jsme měli někdy na jaře v roce 1998 v Kutné Hoře, začínali jsme jako support slavného slovenského Electric Blues Bandu s Bobošem Procházkou. Brzy poté organizoval Jarda Foršt větší turné Lady I & The Blues Birds a několik koncertů jsme jeli s nimi. Jarda pak také pořádal několik ročníků festivalu Blues Night Přelouč, kde jsme byli domovskou kapelou.

S jakým repertoárem jste začínali?

S: Baskytarista Zdeněk Klon měl za sebou hraní a dokonce i nějaké vydané desky s kapelou Krásné nové stroje. Já jsem měl spíše undergroundové kořeny, i když k blues jsem měl vždy velmi blízko. Když se kapela formovala, byl asi největší bluesman Pavel Jun. Zbylí měli praxi spíše v zábavových kapelách. Všichni jsme tedy byli bigbíťáci a z toho vzešlo i prvotní zaměření na bluesrock. Přesněji na bílé britské blues 60. let minulého století. Tedy na kapely jako Cream, na Erica Claptona, Savoy Brown, Fleetwood Mac, Petera Greena, Johna Mayalla a podobné. Během prvního roku se rychle utvářel repertoár, přebrali jsme ještě nějaké věci od Hendrixe, Johnnyho Wintera a Doors. Postupně se objevovaly i první autorské věci a sáhli jsme také pro nějakou ortodoxní bluesovou klasiku jako je Sweet Home Chicago, Rock Mé Baby, Boom boom a tak podobně.

A jaký je současný repertoár?

H: V současné době má kapela v repertoáru kolem 50 písní. Poměr je nyní asi 60:40 ve prospěch převzatých skladeb. Platí pravidlo, že převzaté věci jsou v originále, ty s českými texty jsou všechny vlastní.

"Jsme amatéři a hrajeme pro zábavu"

Čím se Gamba Blues Band liší od ostatních bluesových skupin?

J: Kapela si vytvořila dost osobitý "gambovský" zvuk, který působí ve výsledku dost jednotně bez ohledu na to, zda je zpracována černá bluesová klasika, bílý bluesrock, nebo vlastní věci, které někdy nejsou ani zcela ortodoxně bluesové. Na Slovensku nám říkali, že máme poměrně osobitý zvuk a že v tom slyší trochu odkaz i z Mišíka a Kalandry.

Ani si nevzpomínám, kdy jste naposled něco vydali. Může si vůbec váš fanoušek koupit nějakou nahrávku?

H: Oficiálně jsme vydali jen jedno album, vlastně svépomocí na labelu Foršt Records. CD mělo ve své době nečekaně příznivé recenze v tisku a dost nám pomohlo se odrazit. Pak už bylo jen pár demonahrávek, které byly určeny spíše jen nám, nejvěrnějším fandům a také pořadatelům, když nás ještě znal málokdo. Teď už jsme alespoň v určitém povědomí... Myslíme si však, že kdo si nás chce najít, tak si nás najde a přijde na nějaké vystoupení.

K 10. výročí jste připravili koncertní šňůru, avšak hlavní koncert proběhl v Pardubicích.

S: Celý letošní rok pojedeme koncerty k 10. výročí kapely. Jejich aktuální rozpis čtenáři najdou na našich stránkách. Největší koncert v Pardubicích proběhl v březnu a myslím, že byl velice zdařilý. Vybrali jsme úmyslně tamní klub Žlutý pes, který považujeme za jeden z nejlepších v republice. Má skvělé zázemí, je prostorný a není to taková ta černá zakouřená díra. jako jsou bohužel mnohé kluby. Koncert jsme natáčeli s úmyslem, že když se vše podaří, vznikne obrazový záznam pro DVD.

Daří se vám koncertovat tak často, jak byste chtěli? A máte oblíbená místa, na která se rádi vracíte?

H: Já myslím, že hrajeme poměrně dost často. Jsme amatéři a hrajeme pro zábavu. Ročně máme stabilně kolem 40 vystoupení, poměrně na prestižních místech.
S: Rádi se vracíme na festival do Jimramova. moc se nám líbilo na všech akcích a festivalech na Slovensku, rádi hrajeme ve Staré Pekárně v Brně nebo v pražském Blues Sklepě. Poměrně často a rádi jsme hráli také v malé výletní hospodě U Partyzána v Krásnící u Přelouče. Jednu dobu to tam opravdu fungovalo, hráli jsme tam dokonce jako support s černým Sugar Bluem, harmonikářem světové extratřídy, který natočil tři desky s Rolling Stones!
H: Kdysi jsme se párkrát objevili i na Konkursu Zahrady a dostali se i do Náměště, ale tam nám to nikdy tolik nesedlo. Jednak si myslíme, že blues patří spíše do klubu nebo do hospody, jednak potřebujeme trochu větší časový prostor.

Jakou hudbu vy sami rádi posloucháte?

S: Já toho moc neposlouchám, abych si nekazil styl (smích). Je málo času, takže když mám možnost, jdu do svého malého domácího studia a spíše se snažím tvořit než poslouchat.
H: Já nemám vyhraněný styl. Mám rád muziku s nápadem, musí mě to nějak zaujmout. Začínal jsem na úplně jiné muzice - na Faith No More, Kurtizánách, Red Hot Chilli Peppers. S blues jsem se seznámil až s příchodem do Gamby. I teď poslouchám spíše Lemon Jelly nebo Flesh Quartet.
J: Já jsem opakem Honzy. Jsem nejstarší a hudebně se dávno nevyvíjím. Poslouchám muziku, se kterou jsem začínal rozum brát, tedy kapely z konce 60. let. Tehdy hrál blues vlastně každý, to byl ten první velký boom. Konkrétně hodně jedu ve všech starých sanfranciských a hippiesáckých kapelách. Blues poslouchám hodně, čtu zahraniční časopisy a podle toho hledám jména, která jsou tady neznámá. Myslím si, že právě tohle většině lidí bohužel chybí - hledat a objevovat pro sebe muziku. V jakémkoliv stylu či žánru.
S: Počkej, já jsem vlastně začínal jako folkař, hrával jsem na kytaru po hospodách. Brzy jsem se dostal k Dylanovi, Donovanovi, Cohenovi, Okudžavovi. Knížka Víc než jen hlas byla mou biblí. A samozřejmě z domácích jsem měl rád Hutku, Třešňáka, Mertu a tuhle partu kolem Šafránu. Když pak bolševik všechny postupně zakázal a Hutka, Třešňák a Veit se dostali na stranu undergroundu, ocitl jsem se tam zákonitě i já a prošel jsem několik místních undergroundových partiček převážně jako baskytarista.

Podnikatel, farář, kapitán...

Máte dnes nějaké spřízněné kapely, se kterými se například rádi setkáváte na pódiu?

S: Tady asi mohu mluvit jednotně za všechny členy kapely. Nejraději se potkáváme v našem regionu s hradeckou kapelou Spektrum. Oni jsou poměrně hákliví na slovo legenda, ale mají za sebou již 35 sezón na pódiích a hraje jim to stále skvěle. Velice dobré vztahy máme také se slovenským Bluesweiserem. Ti jsou oproti nám na opačném konci bluesového spektra, hrají hodně s vlivy fusion a jazzu, ale rozumíme si hudebně i lidsky. Ďuro Turtev a jeho kapela nám hodně pomohli hrát na Slovensku a my se snažíme jim pomoci tady, i když oni už to dávno nepotřebují! Ještě zmíním Bluesberry a teď jsme párkrát hráli s duem Luboš Beňa & Matěj Ptaszek.

Čím jsou jednotliví členové Gamba Blues Bandu v civilním životě?

S: Budu jmenovat pouze profese, ať si každý dosadí sám, pokud se trefí. Směs povolání je pěkně různorodá: zaměstnanec, soukromý podnikatel, farář, učitel, kapitán říčních plavidel, truhlář-technik.

Jaké máte plány na letošní léto a na zbytek roku?

H: Jak již bylo řečeno, celý letošní rok věnujeme koncertům k našemu výročí. V létě nás čeká několik festivalů, bluesové akce, festival v Klatovech, v jednání je i Telč. A samozřejmě spousta dalších menších akcí, kluby, hospody, občas nás pozvou i na nějakou privátní akci, jako jsou narozeniny nebo svatba. Kdo má opravdu zájem, ať se podívá na naše stránky
www.gambabluesband.com.